OBSAH :
![]()
Rozhodli jsme se, že
svou první
schůzku věnujeme poznávání stromů
podle
pupenů.Na cestu jsme dostali "klíč", podle kterého jsme
strom
rozpoznali.Při cestě za pupeny foukal silný
vítr, a tak není divu, že se
sešity
mnohých z nás octli na louce(samozřejmě tam dlouho ležet
nezůstali).Některým dokonce vítr své pomůcky zničil.Od jednotlivých
druhů
jsme odebrali větvičky s pupeny jako vzorek.
Při této schůzce
jsme zůstali ve třídě.Využili jsme vzorků z minulé hodiny
a
zapisovali si údaje o stromech, kterým pupeny (vzorky)
patřily.Druhou
část hodiny jsme soutěžili.Nejprve jsme procvičili svou
paměť.Prohlíželi
jsme si obrázky zvířat a rostlin a když jsme si to všechno prohlédli do
sešitu jsme zapsali co nejvíce zapamatovaných zvířat a rostlin.Pak nám
paní učitelka rozdala zprávu psanou morseovou abecedou.
Kdo rozluštil zprávu jako první, stal se vítězem.
V této hodině jsme
se soustředili jenom na ptáky.Nejprve jsme si promítali
diapozitivy ptačích druhů, žijících u nás a pak jsme se pustili do soutěžení.Na
stole byly rozloženy kartičky s vyobrazenými druhy živočichů.Rozděleni do
dvou družstev jsme po dvou (každý z jiného družstva) hledali paní
učitelkou
zadaný obrázek zvířete, rostliny, či houby mezi kartičkami.Kdo obrázek
našel
první, získal pro své družstvo bod.
Naše vesnice je obklopena
lesy.Rozhodli jsme se, že v jednom z nich pokusíme
zjistit stavy a vztahy organismů.Rozdělili jsme se do skupin a vybrali si
území,
které budeme pozorovat.Poté jsme na svých územích spočítali počet
stromů,
keřů, polokeřů, bylin a jejich druhů.V naše území si
každý vybral strom, který
bude pozorovat po celý nadcházející rok.
Zabývali jsme se
soutěží pořádanou časopisem ABC "Doteky přírody".Upoutali
nás totiž nádherné ceny věnované do
této soutěže.Hra byla rozdělena do mnoha
částí (nejnovější části soutěže ještě probíhají).My jsme se rozhodli soutěžit v
části
nazvané "U nás doma".Každý jsme doma vypsali seznam různých
parazitů,
pavouků atd. a v hodině jsme informace rozšířili o konkrétní údaje o
jednotlivých
druzích.Pak jsme informace odeslali do redakce ABC a čekali.Nakonec jsme
se
umístili těsně za příčkami, za které se ještě dostávaly ceny.My nezoufáme
a
určitě se této soutěže ještě zúčastníme.
Jelikož jsme
minulou schůzku pracovali na soutěži "U nás doma" tak jsme se
tentokrát vypravili do lesa, abychom zkontrolovali naše území (viz.4.).V našich
územích jsme hledali změny oproti minulé návštěvě.Během 14-ti dní co jsme
les
neviděli se tam moc věcí nezměnilo.Když jsme byli s prací hotovi, tak jsme
se rozhodli zahrát si nějakou tichou hru.Moc dodře jsme se pobavili a s
dobrou
náladou šli zpátky do školy.
Rozhodli jsme se, že
když pozorujeme lesní ekosystém, tak by jsme mohli
pozorovat i ekosystém vodní.Vybrali jsme si
malý rybníček nedaleko od školy.
Okolo
rybníčka a
v něm žije spousta rostlinných i živočišných druhů.Prostředí
okolo
rybníka jsme zkoumali podobným způsobem, jako
naše území v lese
(spočítali jsme druhy rostlin a živočichů)
a porovnali s živočichy a rostlinami
žijícími v lesním ekosystému.Změny na "jezírku" budeme stejně jako
změny v
našich
územích pozorovat po všechna roční období.
Vypravili jsme
se k požárním nádržím na návsi naší vesnice.U obou jsme
se zastavili a s pomocí paní učitelky změřili hodnotu PH, čistotu a
teplotu
vody a zapsali datum a čas pozorování.I když nás bolely nohy, spokojeně
jsme se vraceli do školy.
V době, kdy měla probíhat schůzka
našeho kroužku jeli čtyři členové kroužku
(Martin
Kejval, Jakub Hlásný, Dominik Habermann a Roman Krafka)
do
Jihlavy reprezentovat náš kroužek a naši školu v soutěži " Zvědavý
zoolog".
Byla to
první naše šance dokázat co v nás je.Dopadlo to více než dobře.
Martin
Kejval se s náročnými otázkami popral statečně a získal 1.místo.
Dále za
ním daleko nezaostávala dvojice Jakub Hlásný a Dominik Habermann,
kteří
se oba umístili na 8. - 9. místě.Poslední z naší výpravy Roman Krafka
se také
umístil celkem dobře a to na 16. - 18. místě (soutěžících bylo celkem
57).
26.4 náš kroužek
spolu s 8. a 9. třídou jel na Chaloupky.Starší žáci se odebrali na
přednášku o kouření.A 6. se 7. třídou se pokusili vyrobit recyklovaný papír.
Když byly obě skupiny s prací hotovy mladší žáci se zúčastnili
naučné stezky
v
lese.Ti starší trávili čas na besedě o zeměpisu.Pak se výprava odebrala do
lesa na
další naučnou stezku.Na Chaloupkách mají hodně zvířat například
psa, kočku,
králíky, morčata a kozy.Odpoledne na Chaloupkách se nám
vydařilo a těšíme se na další návštěvu Chaloupek.
O jedenácté hodině
jsme šli na fotbalové hřiště a ve dvou družstvech jsme si
zahráli prima hru.Po jednom z každého družstva jsme nosili úkoly a
postupně plnili.Jedním z úkolů bylo například donést šišku z lesa, nebo
nějakou rostlinu.
Vypravili jsme se do
našeho lesa, abychom zkontrolovali, co se v lese
změnilo.Když jsme si
všechny změny poznamenali, paní učitelka pro nás
připravila
hru.Nalepila na strom kartičky z obrázky různých organismů
a naším úkolem bylo projít cestou s kartičkami a co nejvíce si jich
zapamatovat.
Poté jsme k zapsaným organismům připsali co nejvíce informací.Pak už nám
nezbyl čas a my už museli jít do školy (škoda).
10.4 - 12.4 2002
jsme jeli na Chaloupky (tentokrát naštěstí bez osmáků a deváťáků).
Hned jsme zabloudili a zmokli.Nakonec nás zachránil jeden "zálesák",
který nás
dovezl až do areálu Chaloupek.Rychle jsme se osušili a zabydleli.Večer jsme
měli
za úkol představit se ostatním školám a družstvům, které budou také soutěžit
v soutěži "Zelená stezka - Zlatý list".Když jsme byli na řadě a
vedoucí chaloupek
nás uváděla, řekla místo ZŠ Kaliště, tak ZŠ Klíště.Samozřejmě, že jsme se
na ní
nezlobili, ale hned jsme jejího omylu využili a začali našemu kroužku
přezdívat
"Klíště Kaliště".Pak jsme se umyli a šli pomalu spát.Druhy den nás
čekala
dlouhá stezka.Naše výprava byla rozdělena do dvou skupin - mladší a starší.
Mladší vycházeli o něco dříve, a tak museli vstávat v 7 hodin.Starší vstávali
o hodinu později.Na cestě bylo několik stanovišť se záludnými otázkami všech
možných oborů souvisejících s přírodou.Šlo se po trojčlenných skupinách
a těm se pak body sčítali.Obě naše družstva se umístila na 9. místě !!!NIC
MOC!!!.
Pak jsme hráli spoustu skvělých her.3.den jsme se pomalu chystali k odjezdu.
Dne 12.8. 2002 se skupina 11 vybraných výzkumníků ( Dominik H., Roman K.,
Alice K., Tomáš K., David M., Vít N., Eliška M., Zuzana K., Vlasta K., Jakub H.,
Martin K.) vydala na tajuplný ostrov Svojanov. Již na začátku cesty je čekalo
první překvapení: Obdrželi zašifrovanou zprávu, kterou dokázal vyluštit jen
velmi bystrý výzkumník. A protože na této výpravě byli bystří všichni, ke
konci cesty na Svojanov už rozuměli smyslu cesty a věděli, co je čeká. Výprava
byla rozdělena na čtyři týmy: Delfíny, Mravence, Sršány a Muflony. Expedice
byla odstartována - expedice, jejímž cílem bylo co nejlépe porozumět světu
zvířat i rostlin a také se zamyslet nad tím, co člověk může pro přírodu udělat,
aby i on měl naději na přežití.
A začal boj, boj o dílky mozaiky. Každý den výzkumníci získávali za nejrůznější
úkoly části obrázku planety Země. Až byl obrázek úplný, mohli se vydat na
závěrečnou cestu za poselstvím.
Během týdne čekala výzkumníky řada výprav do nejrůznějších ekosystémů.
V horách navštívili Yettiho (tedy, Yettinku), na vlastní kůži si vyzkoušeli,
jaké je to postarat se o zraněného kamaráda nebo co udělat s posledním
zdrojem potravy na planetě Zemi. ¨Yettinka se s nimi skamarádila a dokonce
se přišla podívat na vymoženosti civilizace, jako je postel nebo fotoaparát.
V tropickém pralese obdivovali umění kolibříků a snažili se je napodobit.
Výzkumníci byli nejen vzdělaní, ale dokázali, že jsou i šikovní. Skoro se jim
podařilo rozdělat oheň, vyrobit si indiánskou snovou síť a amulet, který je
po celou dobu expedice je chránil před jakýmkoliv nebezpečím, vyráběli
i pestré papoušky z přírodního materiálu. Papoušek Adolf si výzkumníky
tak oblíbil, že opustil svůj rodný tropický prales a odjel s námi do Kaliště.
Bojovali nejen v týmech, ale také každý sám se sebou. To byste nevěřili,
co je to za problém nesníst čtyři dni nic sladkého nebo osm hodin nepromluvit
jediné slovo. Hlavně druhá zkouška byla pro výzkumníky velmi obtížná.
Mlčenlivého kolouška (odměnu za splnění úkolu) obdrželi pouze čtyři.
Velmi těžko se popisuje týden naplněný zážitky, kdy člověk sotva věděl,
co je za den, co se dělalo dnes a co včera. Výzkumníci využili každou
volnou chvilku, pečlivě si vedli kroniky a sepisovali závěrečné práce.
Po týdnu usilovného snažení již byli připraveni na závěrečnou cestu za
poselstvím. Ta byla velmi náročná, prověřila jejich znalosti i schopnost
spolupracovat. Na konci cesty plné úkolů je čekala odměna. Vstoupili do
lesa plného skřítků a nejrůznějších milých bytostí. Unavené výzkumníky
už netrpělivě očekával skřítek Krutibrko, který je nejdřív trochu potrápil
všetečnými dotazy a poté jim ukázal cestu ke svému kamarádovi Hejkalovi.
Koktající Hejkal střežil tajemství pařezu. Každý šikovný výzkumník objevil
důležité poselství i drobné dárky od lesních skřítků. Ale hlavně si každý z nich
odnesl spoustu zážitků, krásný pocit v duši, že ví, jak nádherný a pozoruhodný
je svět přírody, že zažil jaké je to povídat si s kamenem nebo stromem nebo
zazpívat píseň slunci.
A taky třeba dokázali žít bez televize, a při tom jim bylo moc fajn. Můžete se jich
zeptat, rádi se vám pochlubí svými malými vítězstvími. nechcete to zkusit taky?
